Dánský Kristian, jediný černý seveřan v Haškově a Kischově díle

„S tím vzájemným pářením,“ poznamenal Švejk, „je to vůbec zajímavá věc. V Praze je číšník černoch Kristián, jehož otec byl habešským králem a dal se ukazovat v Praze na Štvanici v jednom cirku. Do toho se zamilovala jedna učitelka, která psala básničky do Lady vo pastejřích a potůčku v lese, šla s ním do hotelu a smilnila s ním, jak se říká v Písmu svatým, a náramně se divila, že se jí narodil chlapeček úplně bílej….“

„Případ vašeho černocha Kristiána,“ řekl jednoroční dobrovolník, „třeba promyslit i ze stanoviska válečného. Dejme tomu, že toho černocha odvedli. Je Pražák, tak patří k 28. regimentu. Přece jste slyšel, že dvacátý osmý přešel k Rusům. Jak by se asi Rusové divili, kdyby zajali i černocha Kristiána. Ruské noviny by jistě psaly, že Rakousko žene do války svá koloniální vojska, kterých nemá, že Rakousko sáhlo už k černošským rezervám.“

Jak už jsme poznali Haškovy mystifikační vlohy, je zcela samozřejmé, že jsem se musel pokusit zjistit, spolu se svým přítelem Jomarem, jak to s tím Kristiánem v Praze bylo. Nevěřili jsme od počátku, že by si ho Hašek, nebo potažmo Švejk jen tak vymyslel.

        Nejprve jsme objevili kratičkou zmínku u Egona Ervina Kische v Mein Leben für die Zeitung 1906‑1925 [Můj život v letech 1906 – 1925] v Brief aus Trencsin‑Teplitz [dopise z Trenčianských Teplic]: Also stehe ich auf, nachdem ich genug gewonnen habe, und gehe ins Vorderzimmer und setze mich zu einem Tischchen und lasse mir vom Neger Christian (ja ja, dem aus dem Café Louvre und aus dem Café Parlament!) eine Schale Schwarzen bringen und lese die Blätter. [volně přeloženo: Tak jsem až poté, co jsem vyhrál dost, šel do přední místnosti a černoch Kristián (ano, ano, ten z Café Louvre a Café Parlament!) mi přinesl šálek černé a já si přečetl noviny.].

Tím bylo stvrzeno, že Kristián existoval a že dělal číšníka  v kavárně Louvre,která existuje dodnes na Národní, dříve Ferdinandově třidě. Při své nedávné návštěvě Prahy Jomar nelenil a navštívil Café Louvre, kde ukořistil letáček, ze kterého nám zaplesalo srdce, neboť tam byl tento článeček:

Máme tedy jeho  podobu i příjmení Ebenezer. Při troše štěstí, říkali jsme si, pomocí dnešní techniky bychom mohli najít nějaké další články. A zadařilo se. Bylo objeveno jak se do Prahy Kristián dostal (Národní listy 21.9.1905):

A ještě článek o jeho úmrtí (Národní politika 5.10.1924):

A z těchto článečků můžeme sestavit Kristianovo curriculum vitae:

Kristian  Ebenezer se narodil již jako svobodný občan dánského království (otroctví bylo zde zrušeno v roce 1848) kolem roku 1891, v černošské křesťanské rodině na ostrově Svatého Kříže (St. Croix), jež je součástí dnešních amerických Panenských ostrovů v Malých Antilách. Tehdy ovšem patřil ostrov dánské koruně. Rodiče mu poskytli základní vzdělání. Pro jeho znalost anglického a dánského jazyka si ho v jeho  dvanácti letech  oblíbili čeští inženýři z pražské Daňkovky, kteří na ostrově zřejmě stavěli továrnu na zpracování cukrové třtiny a kterým zřejmě posluhoval.

Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři…….[Jára da Cimrman]

V roce 1903  s nimi přijíždí do Prahy, kde se v krátké době stává populárním číšníkem nejprve v Louvru pana Antonína Pelce a později jako vrchní číšník i v jiných pražských i mimopražských podnicích. Podlehl zřejmě  tuberkulóze počátkem října 1924  mlád, asi tříatřicetiletý.

Jaroslav Hašek Kristiána zcela určitě znal. „Přibásnil“ si ale  toho habešského krále i jeho vystupování v cirkusu na Štvanici.

Pro další badatele zde nastává další úmorná práce zjistit, zda měl náš černoch  Kristián nějaké potomky, zejména toho chlapečka, kerej byl úplně bílej. Také je nutné v budoucnu prověřit, zda  nebyl náhodou odveden  a čirou náhodou se skutečně nedostal s pěším plukem N28 do ruského zajetí.

P.S.

Jomar je šťastný a asi i trochu pyšný,  protože mi napsal: On byl pravy cerny skandinav! Jediny skandinav v Svejku, tak v tom dobe asi stale dansky obcan (skoro norsky obcan)! 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Genealogie, Švejk a Hašek se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s