Ferda Mestek de Podskal

Václav Menger v knize „Lidský profil Jaroslava Haška “ píše o Haškově období kolem jeho vyhazovu ze „Světa zvířat“:

S Haškem to začínalo jít s kopce. Stával se znovu ošuntělým a hledal své nové přátele v kruhu lidí, jako byl Ferda Mestek de Poskal, populární pražská figurka, majitel jediného blešího divadla.

Jméno Mestek se v Haškově díle objevuje mnohokrát. Poprvé je to v povídkách „Tři muži se žralokem“ a „Reelní podnik„, kde formou vyprávění vlastních zážitků Hašek přibližně charakterizuje, jaký asi Mestek byl. Později tuto pražskou postavičku dokresluje  Švejk ve svém vyprávění v arestantském vagoně, při cestě vlakem do Brucku nad Litavou:

Jednou před lety byl v Praze nějakej Mestek a ten vobjevil mořskou pannu a ukazoval ji na Havlíčkově třídě na Vinohradech za plentou. Ve plentě byl otvor a každej moh vidět v takovej polotmě prachvobyčejný kanape a na něm se válela jedna ženská ze Žižkova. Nohy měla zabalený do zelenýho gázu, co mělo představovat vohon, vlasy měla natřený na zeleno a na rukách rukavice a na nich přidělaný ploutve z papenteklu, taky zelený, na hřbetě měla provázkem upevněný nějaký kormidlo. Mládež do šestnácti let tam neměla přístupu a všichni, kterým bylo přes 16 let a zaplatili si vstupný, moc si libovali, že ta mořská panna má velikou zadnici, na který byl nápis ,Na shledanou!’ Co se týká ňáder, to nebylo nic. Házely se jí až na pupek jako utahanej flundře. V sedum hodin večer pak Mestek zavřel panorámu a řek: ,Mořská panno, můžete jít domů,’ vona se převlíkla a v deset večer už ji bylo vidět chodit po Táborskej ulici a zcela nenápadně každýmu pánovi, kterýho potkala, říkat: ,Hezoune, šel si to zafilipínkovat.’ Poněvadž neměla knížku, tak ji při šťáře s druhejma podobnejma myšema pan Drašner zavřel, a Mestek měl po kšeftě.“

Dochovaly se tři  policejní přihlášky se jménem  Ferdinand Mestek, o kterých lze, téměř s naprostou jistotou, že se jedná o toho „našeho“ Mesteka. Na všech je datum narození 1858. Na druhé je datum upřesněno na 30.6. 1858. Otec Václav byl krejčí [Schneidergesell] a rodina měla domovské právo v  Mníšku pod Brdy. Mestekovi původně žili v Poskalí , kde se asi Ferda narodil. Svědčí o tom poznámka na prví přihlášce  „1859 Podskal“ [pražské Podskalí]. Možná je to jeden z důvodů, že si  vymyslel ten šlechtický přívlastek k jeho příjmení:Mestek de Podskal. U Ferdinandova jména je též poznámka Goldarbeiter. Domnívam se, že se tedy Ferdinand  vyučil zlatnickém řemeslu. V Podskalí ale Mestekovi žili jen do roku 1861, kdy se přestěhovali  na Staré Město pražské (tehdy Praha I).

Druhá přihláška je zajímavá nejen tím, že je zde Ferdovo přesné datum narození, že se oženil s Annou rozenou Huf,  ale mezi profesemi, které se mi zatím nepodařily všechny přečíst, je napsáno Imresarior, tedy Impresário – divadelní podnikatel. Podle rukopisu lze vysledovat i období kdy tuto činnost vykonával a kde bydlel: 

9. 2. 1907 Nové město 1158, dnes Petrská ulice č.p. 1158

15.1. 1908 Nové město 287, dnes Karlovo náměstí č.p. 287, č.or. 18. poté žil krátce kdesi na Starém městě a v roce 1909 asi dva měsíce v Palackého ulici v Holešovicích (dnešní Partyzánská).

8.12. 1909 opět Nové Město 382, PODSKAL STRASSE, dnes roh Rašínova nábřeží a Dřevné ulice, stále s č.p. 382 a č. or. 2. Tady je druhá a pravděpodobnějši možnost původu onoho přívlastku de Podskal.

Domnívám se, že právě v období těch dvou let 1908 a 1909, prožité na Karlově náměstí a v Podskalí je čas, kdy Mestek provozoval onen „Reelní podnik“ a kdy  se s Jarouškem Haškem mohl potkávat.

Když Hašek píše v povídkách  i románu jako o Mestkovi – nebožtíkovi, má pouze poloviční pravdu. Ferdinand Mestek zemřel 16.6. 1916. Dochoval se v AHMP pozůstalostní spis, signatura A VII 765 / 1916, karton 255, kmen. spis č.8. Z tohoto dokumentu je jasné, že Mestek zemřel nemajetný ve věku 83 let (tady asi bude chyba ve špatně přečteném textu, protože Mestek se narodil v roce 1858 a v roce 1916 mu bylo 58 let). Je zde uvedeno povolání  číšník (což je uvedeno i na třetí policejní pobytové přihlášce:Gastwirth)  a jeho poslední bydliště bylo na Novém Městě pražském č.p. 1454. Bohužel jsem toto popisné číslo již nenalezl. Nejbližší číslo 1452 jsem nalezl Na Bojišti, přibližně naproti hospody „U Kalicha“. Mohl tedy být i číšníkem v této hospodě.  

V článku, který jsem nalezl na webu, Jak si Pražané užívali poutí a zábav ,  a kde autorka víceméně cituje pouze z „Reelního podniku“ je  dokonce fotografie Ferdy Mestka de Podskal z archivu autorčina. Bylo by hřích ji zde nepublikoval.

V  německé Bohemii jsem nalezl dva fejetony Egona Ervina Kische o Ferdovi Mestek de Podskal, které by určitě stály za přeložení. To je ale  na mě moc. Kdyby se toho chtěl někdo ujmout…..? Tak tady jsou k dispozici:

Bohemia 5. 7. 1914  „Mestek sucht Presonal“

Bohemia 19. 7. 1914 „Aus der Geheimnissen eines Flohtheatres“  


Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Švejk a Hašek. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Ferda Mestek de Podskal

  1. Jiří Boudník napsal:

    Dobrý den, moc mne pobavilo čtení o Ferdovi Mestekovi. Moje babička, Marie Mesteková, nar. 1905 v Mníšku pod Brdy, byla zřejmě v příbuzenském vztahu s Ferdou. Ty články od E.E. Kische si přeložím a poté dám Vám k dispozici. Děkuji za Vaši detailní detektivní práci. Jiří Boudník

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s